Letní soustředění 2022 – pohledem Michala Jareše

Letní šachové soustředění pohledem Michala Jareše

Ve dnech 13. až 20. srpna se v Lipové-lázních uskutečnilo letní soustředění ŠSŽH. Program byl nabitý jak po šachové, tak i po nešachové stránce. Účast byla hojná – 44 dětí a 10 dospělých.

Kvůli vysoké účasti se nakonec bydlelo na dvou asi 700 metrů vzdálených chatách, což se ukázalo jako poněkud nešikovné. Po počátečních komplikacích si však všichni na tento režim zvykli. Relativně nízkou úroveň ubytování (zejména na dolní chatě) vykompenzovala dobrá strava.

Nejprve k šachové části soustředění:

V průběhu celého týdne zde byl sehrán šachový turnaj švýcarským systémem na 7 kol. První 3 kola proběhla hned v sobotu, a to zrychleným tempem, kdy měl každý hráč na partii 12 minut plus přídavek 3 sekundy za každý provedený tah. Zbývající čtyři kola pak byla hrána tempem 40 minut plus 30 sekund za tah. 

Po napínavém posledním kole v turnaji zvítězil Šimon Stefan, který skvělou poziční hrou dotáhl svou partii k vítěznému konci. Druhé místo obsadil Gleb Shvachko, který v posledním kole přehrál nakonec třetího Jakuba Nešpůrka. Nejlepší dívkou byla celkově desátá Kristýna Pařízková. Jediným hráčem, který v turnaji dokázal zvítězit ve všech čtyřech partiích sehraných pomalým tempem, byl Daniel Bureš. Po skončení partie měli hráči možnost partii rozebrat s trenéry.

Uskutečnil se též devítikolový turnaj v bleskovém šachu, ve kterém měl každý hráč pouze 3 minuty na partii plus 2 sekundy za tah. Nakonec zvítězil Michal Jareš, následovaný Miroslavem Tyčem a Glebem Shvachkem.

Ke konci soustředění měli také účastníci možnost zahrát si turnaj v tzv. atletickém šachu – hráči provádějí tahy na šachovnici, která je asi 20 metrů vzdálená od hodin, ke kterým musí po provedení tahu doběhnout a zároveň předat „štafetový kolík“ v podobě pěšce. Ten však musí být správně umístěn (na toto pravidlo hráči mnohdy zapomínali a zbytečně tak prohrávali). Hrálo se vyřazovacím systémem.

V této disciplíně si nejlépe vedl Gleb Shvachko, který ve finálovém zápase porazil nakonec druhého Jakuba Tyče. Partie o třetí místo skončila remízou a bronzový medailista musel vzejít z tzv. armagedonu – bílý má 5 minut proti 4 minutám černého, bílý však musí vyhrát, při remíze je vítězem zápasu černý. V této partii již hráči neběhali, šachovnice i hodiny byly na jednom stole. Černými figurami dokázal zvítězit Radek Roub nad Janem Boháčem a zajistil si tak v turnaji bronzové umístění.

Co se týče tréninku, hráči zde byli rozděleni do 3 výkonnostně odlišných skupin. Nejsilnějším hráčům, kteří tvořili skupinu A, se věnovali zejména Michal Jareš a Pavel Švanda, ve skupině B měl hlavní slovo Lubomír Šilar a skupinu C trénovala Soňa Leksová a Miroslav Tyč.

V rámci tréninku si hráči vyslechli několik šachových lekcí a přednášek na nejrůznější témata, vyřešili také řadu šachových diagramů a ve skupině A vyplnili i šachový kvíz, který byl zaměřen zejména na historii šachové hry a na šachová zahájení.

Účastníci také byli seznámeni se sestavami družstev A, B, C a D v mládežnických soutěžích v následující sezóně.

 

A nyní již k nešachové části:

Počínaje pondělím (předchozí den nám počasí příliš nepřálo) se každé ráno až do soboty konala krátká rozcvička. Na dolní chatě ji vedli Pavel Švanda a Radka Bláhová, na horní pak Ondřej Jareš, za kterého jednou zaskočila Veronika Pospíšilová. Ta měla také důležitou funkci zdravotnice.

Úterní odpoledne bylo zasvěceno sportovním a pohybovým hrám. Účastníci byli rozděleni do čtyř týmů a soutěžili ve čtyřech různých disciplínách.

První disciplína spočívala v precizním přenášení informací, každý tým se zde musel rozdělit do tří skupin. V lese byly schovány různě dlouhé básně, které jedna skupina hledala a přenášela druhé, která je diktovala třetí, zapisující skupině. Každá skupina se mohla pohybovat jen po vyznačeném území. Některé básně byly při jejich přenášení vtipně zkomoleny, zde je jedna ukázka.

Originál:

Dneska jsem měl divný sen,                                                

šneky jsem byl obalen.

Pěnili a bublali,

v slizu po mně ťapali.

V hrůze otevírám oči,

cosi můj obličej smočí.

Vidím tlamu jako hrom,

je to psí kamarád RON!

 

Zkomolená verze:

Dneska jsem měl divný sen

– šnek tam byl upálen!

V hrůze otevírám oči,

něco mi na tvář močí.

 

Ve druhé disciplíně si děti vyzkoušely střelbu na terč ze vzduchové pistole, třetí hrou byl pasák (pálkovací hra podobná baseballu) a čtvrtou petang.

Po napínavém průběhu zvítězilo družstvo Beáty Burešové, stříbrnou příčku obsadilo družstvo Jakuba Tyče, kapitánem bronzového družstva byl Karel Tyč a pomyslnou bramborovou medaili získalo (ovšem s velice malou bodovou ztrátou na předchozí tým) družstvo Radka Rouba. Na všechny zúčastněné čekala sladká odměna.

Turistický program plánovali zejména Ondřej Jareš, Jan Pospíšil a Lubomír Šilar. Ve středu se uskutečnila celodenní túra, která byla rozdělena na dvě skupiny – první podnikla výstup na 1351 m vysoký Šerák (trasa okolo 15 km), druhá se vydala do Jeskyň Na Pomezí (něco přes 10 km). Na začátku soustředění se také uskutečnila vycházka k Pomeznímu prameni.

Ve čtvrtek se konal táborák s opékáním buřtů a následovala noční hra, kterou organizovali zejména Soňa Leksová, Gleb Shvachko, Jakub Tyč, Radek Roub a Anežka Pospíšilová.

 

Myslím, že všichni jsme si toto soustředění velice užili.

Michal Jareš